Mé životy
Můj příběh života v mých
dvou „životních rolí“ nemá konce. Minulost mého života a současnost
se mi kloubí s různorodými pocity mé lidské osobnosti. Prošla jsem životním
peklem, ponížením, útlakem, poznáním
a na konec i přijetím pod tlakem lidských emocí i na konec humorem. Jako v písni
Voskovce a Jana Wericha „Jednou si dole, jednou nahoře“ se zpívá tak jsem svůj život prožila a prožívám i dnes.
Své
„Ego“ jsem natočila jen proto, že cítím potřebu konverzace ve společnosti
– tabuizované téma přeměny pohlaví od 30let mi zkomplikovalo život
natolik, že jsem prostě musela říci okolnímu světu co jsem prožila. Pojala jsem své Ego k rámci nutné prevence proti lidským negativním předsudkům a boji za rovnoprávné
postavení minority transgenderů, lesbiček, homosexuálů zkrátka lidí s
alternativním způsobem života. Je to jen osobní výpověď z etap mého života, které jsou přímo úměrné mému sebe poznávání. Moje životy se vymykají často v nepřehledné spleti vlastností v mém chování a mých prožitků s vlastní emocí.
Jsem ráda, že zpracování se ujala Česká televize a dala mi tak prostor pro mé vyjádření. A dovolím si tvrdit, že je první „vlaštovkou informací“ pro nesnadné téma – prolnuté skrytými obavami a životními zážitky. Témata potřeb naší minority by měli být nadále předmětem osvěty, vzdělání a lidské diskuze v české republice. Neměli bychom zatrácet, když nevíme co chceme, nebo tomu nechceme a třeba jen nerozumíme. Proto snad pořad Ego přispěje k další osvětě a povědomí v lidské společnosti.
Ego
vypráví o několika fázích
– etapách mého života:
Na konec,
bych ráda poděkovala Janu Smržovi a jeho rodině za nápad a za poskytnutý prostor pro natáčení (zapůjčení kamery, tvůrčí pomoc, zázemí domova apod.) České Televizi – jmenovitě paní Lubě Ďurkovičové za střih, a dramaturgovi Andrejce Majstorovičové za profesionální zpracování a na konec odvysílání. S díky: Miluše Šubrtová
